|
|
From Developmentalism to Mobilisation: The Case of Georgian Violent Transition
Střítecký, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší konceptualizovat vztah mezi fenomény developmentalistického státu a etnopolitické mobilizace. V návaznosti na tuto snahu tvrdí, že studium post-developmentalistické tranzice by mělo být založeno na komplexním rámci zahrnujícícím klíčové sociální, ekonomické a politické procesy. Samotná argumentace začíná přehledem přístupů ke studiu post/Sovětské tranzice, které dominantně vycházejí z modernizačního paradigmatu. Následně práce formuluje alternativní teoretické vysvětlení založené na teoretických závěrech z oblasti historické sociologie. Teoretická diskuze ústí ve formulaci modelu zahrnujícího tři kauzální mechanismy spojující macro a micro roviny. Z empirického hlediska práce tvrdí, že gruzínská násilná mobilizace byla výsledkem procesů, které byly předurčeny fungováním a úpadkem sovětského developmentalistického státu. V kontextu etnopolitcké mobilizace se snaží odpovědět na otázku, jaké specifické socio-ekonomické procesy stály v pozadí této mobilizace.
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
Historická sociologie autismu v České republice
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bazalová, Barbora (oponent) ; Urban, David (oponent)
Předkládaná dizertační práce z historicko-sociologické perspektivy analyzuje společenský fenomén autismu a jeho vývoj v České republice. Na základě sociálně-konstruktivistické linie uvažování analyzuje strukturální proměny související s autismem. Zároveň pomocí interpretativního přístupu vysvětluje, jak společenský vývoj spojený s autismem působí na konkrétní aktéry, a jak jej konkrétní aktéři a skupiny aktérů vnímají a spoluutvářejí. Konkrétně je pozornost věnována třem klíčovým kategoriím aktérů - lidem s poruchami autistického spektra (PAS), rodičům a odborníkům. Autismus byl v Československu poprvé představen v 60. letech 20. století jako vzácná porucha v rámci dětské psychiatrie. Až do počátku 90. let se jednalo o raritní koncept, který se v československé společnosti neprosadil. Od počátku 90. let započal proces, v rámci kterého byl koncept autismu reformulován, rozšiřoval se v různých sférách společnosti a sloužil jako podklad pro vznik a vývoj nových společenských institucí. Formovalo se paradigma, které představovalo dominantní systém hodnot, představ a institucí spojený s konceptem autismu. V rámci tohoto paradigmatu se autismus v České republice etabloval jako nový konceptuální a institucionální prostor, který se vyděloval z kategorií mentálního postižení, duševních nemocí a do té doby...
|
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
|
Historická sociologie autismu v České republice
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bazalová, Barbora (oponent) ; Urban, David (oponent)
Předkládaná dizertační práce z historicko-sociologické perspektivy analyzuje společenský fenomén autismu a jeho vývoj v České republice. Na základě sociálně-konstruktivistické linie uvažování analyzuje strukturální proměny související s autismem. Zároveň pomocí interpretativního přístupu vysvětluje, jak společenský vývoj spojený s autismem působí na konkrétní aktéry, a jak jej konkrétní aktéři a skupiny aktérů vnímají a spoluutvářejí. Konkrétně je pozornost věnována třem klíčovým kategoriím aktérů - lidem s poruchami autistického spektra (PAS), rodičům a odborníkům. Autismus byl v Československu poprvé představen v 60. letech 20. století jako vzácná porucha v rámci dětské psychiatrie. Až do počátku 90. let se jednalo o raritní koncept, který se v československé společnosti neprosadil. Od počátku 90. let započal proces, v rámci kterého byl koncept autismu reformulován, rozšiřoval se v různých sférách společnosti a sloužil jako podklad pro vznik a vývoj nových společenských institucí. Formovalo se paradigma, které představovalo dominantní systém hodnot, představ a institucí spojený s konceptem autismu. V rámci tohoto paradigmatu se autismus v České republice etabloval jako nový konceptuální a institucionální prostor, který se vyděloval z kategorií mentálního postižení, duševních nemocí a do té doby...
|
|
|
Rolníci na Polesí během zrušení nevolnictví. Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864
Badzevich, Dzmitry ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Komendová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ KATEDRA OBECNÉ ANTROPOLOGII - INTEGRÁLNÍ STUDIUM ČLOVĚKA MGR. BC. DZMITRY BADZEVICH ROLNÍCI NA POLESÍ BĚHEM ZRUŠENÍ NEVOLNICTVÍ Vývoj reakce venkovského obyvatelstva Pinského újezdu Minské gubernie Ruského impéria na zrušení nevolnictví v letech 1861-1864 Abstrakt dizertační práce Praha 2017 2 ABSTRAKT Tato disertační práce se již svým titulem pokouší o zapojení do širších kulturně- antropologických a sociologických debat a diskuzí o dopadech zrušení nevolnictví v Pinském újezdu Minské gubernie Ruského impéria v letech 1861-1864 na všední den jeho účastníků. Zasvěcenému čtenáři v historiografii různých národů a metodologii univerzitního dějepisectví by se mohlo na prvním pohled zdát, že samotné téma zrušení nevolnictví v Ruském impériu a jeho dopad na kulturu a společnost jednotlivých společenství bylo vesměs probádáno, ale ve chvíli, kdy se kriticky uvažující čtenář zamyslí nad tím, jakými pravidly se řídilo otevírání opony této události v dějepisectví za posledních sto let, stane pro něj očividným, že nikdo z tohoto tuctu univerzitních intelektuálů a zpravodajských amatérů se ani na krok nepřiblížilo k podstatě věci a pouze se pohyboval v abstraktních polích terminologií a zabýval se pouhým kompilováním cizích textů. To byl závažný důvod, proč...
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
From Developmentalism to Mobilisation: The Case of Georgian Violent Transition
Střítecký, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší konceptualizovat vztah mezi fenomény developmentalistického státu a etnopolitické mobilizace. V návaznosti na tuto snahu tvrdí, že studium post-developmentalistické tranzice by mělo být založeno na komplexním rámci zahrnujícícím klíčové sociální, ekonomické a politické procesy. Samotná argumentace začíná přehledem přístupů ke studiu post/Sovětské tranzice, které dominantně vycházejí z modernizačního paradigmatu. Následně práce formuluje alternativní teoretické vysvětlení založené na teoretických závěrech z oblasti historické sociologie. Teoretická diskuze ústí ve formulaci modelu zahrnujícího tři kauzální mechanismy spojující macro a micro roviny. Z empirického hlediska práce tvrdí, že gruzínská násilná mobilizace byla výsledkem procesů, které byly předurčeny fungováním a úpadkem sovětského developmentalistického státu. V kontextu etnopolitcké mobilizace se snaží odpovědět na otázku, jaké specifické socio-ekonomické procesy stály v pozadí této mobilizace.
|
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
host ::
RSS.